Eli's dorm... na Blog.cz

Tákže milý blogu... Poroučím se - odcházím k sousedom. Hraji si na světovou na bloggeru.com... :-) Milý čtenáři, najdete mě na WWW.ELI-FACE.BLOGSPOT.COM... Všechno zůstává při starém kromě domény a kromě několika "kosmetických" změn, které na mém novém "působišti" můžete zaznamenat. Mějte se krásně a čtěte i ten nový "deník". :-)

Tak jo dneska Vás už podruhé zdravím - stále nevyspalá... Nějak jsem zůstala u učení a spánek nedopadl.

Tákže k včerejším sivestrovský oslavám... Párty pro nás začala asi kolem osmé, kdy jsme, já Eli a Kuře, dorazily na ono cílové místo - do zkušebny Marmelády v Křinicích. Proběhlo přivítání, usazení se a následné pití... Já samozřejmě věrná nealku... :-) Řekla bych, že ten večer tak nějak bez povšimnutí uplynul... Skvělý byl náš bubenícký duet... Co Anu? O společenském tanci ani nemluvím... :-D Před dvanáctou se začalo odpočítávat na dvoře opravdu z plných plic. 10, 9, 8, 7, 6... 0 téď... Potom už jsme si jenom "ťukali", všichni jsme se objímali, líbali a hlavně jsme si přáli všechno dobré do dalšího roku. :-) Taky si vybavuji skvělý pěvecký výkon nás všech v písničce "Marry Christmas"... Kolem jedné na mě padla nějaká neskrotná únava, ale měla jsem hroznou chuť se jít podívat na broumovské náměstí... Na kamarády a ták. Nechtěly jsme jít s Andrejínou sami, takže jsme se snažily přemluvit Marťu a následně Káju - marně. Peciválové si nedali říct. :-) Pak si vzpomínám na diskuzi o oleji do čtyřtaktu, na napájení vínem, na "povídání" si, na velkou ránu a na vylomený zub... :-D Masakr... Pak už jsem si všimla jenom několika naštvaných xichtů a na jeden zoufalý obličej... Nevím kolik bylo, když jsme s Anu uznaly, že si zavoláme taxíka a pojedem "radši" do Broumova... Cesta fajn, spánku málo, hrozně vyčerpávající vstávání - hodně unavené ráno...

Tákže shrnutí: Celkem fajn akce, až na ten finální zvrat... Tak nějak jsem čekala větší odvaz, ale i klidnější večery mají něco do sebe. Díky...

Mějte se fajn a užívejte Nového roku s velkým "N"... :-)

ČauČau, ták... sama dost dobře nevím, co z tohohle článku vyleze, ale tak nějak si říkám, že bych ten uplyulý rok, který skončil cca před dvanácti hodinami, měla nějak shrnout, rozloučit se, poděkovat a hlavně oficiálně ukončit.

Tákže postupně, od začátku a pomalu... Sedmička začala Silvestrovskou nocí, což byl víceméně klídek... Jako dnes vidím, jak jsme s Anu pařily v teple domova, před televizí na Imodium v Noci s andělem a jak jsme jim vytvořily báječný kotel. :-) Dále jsme se o půlnoci všichni se všema "družili" na našem náměstí a hodně si přáli... Asi do pěti se pokračovalo Za Vodou... Uf... - Klidné ukončení šestky. :-) Dalším zážitkem byl Nový rok, ne to není zážitek... To je prostě tradice, které mám hrozně ráda a dodržuji je. Takže 1.1 2007 Nový rok s velkým "N"... :-) 19. ledna se v našem broumovském divadle odehrál křest knížky Jardy Špuláka, nesoucí název "Barman"... Protože jsme učínkovali s naším sborečkem, tak jsem mohla okusit i to, že to byla (myslím i z pohledu diváků) fajn akce se spoustou srandy, s dobrými lidmi a s hromadou zahraničního koláče... Živě si vybavuji ta obrovská kola čehosi se zapečenou figurkou uvnitř. :-) Cíl byl lákavý, ale než se k němu někdo dokousal, tak musel mít poblíž, alespoň pro jedno použití, záchodovou mísu, protože tenhle výrobek byl fakt masakr. :-D K únoru se váže křest CD Stihomam místních 4 Akordů... Akce neublížila a neposilnila, ale cesta na místo (do Ambry) je fakt nezapomenutelná... Ještě teď se směju, když si vzpomenu, jak s Anulí ovládáme orientační schopnosti. :-D Tákže k březnu... Březen byl pro Reflex takový řekněme tomu "zlomový"... Bylo to spíš jenom takové nalomení... Proběhlo asi největší uklízení v historii naší kapely, krásně jsme si vytunily půdní zkušebnu... Když zavřu oči, tak úplně vidím, ten všudy přitomný prach a všechen ten humus... Díky všem co pomohli. ;-) Duben byl samozřejmě ve znamení Velikonoc a mimo jiné také ve znamení našeho prvního veřejného "výstupu", protože jsme si odehrály naši tehdejší jedinou písničku na jedné narozeninové oslavě... :-) Ke květnu se váže Majáles broumovského gymplu na kterém jsme měly s holkama tu čest zazpívat si s Instrumentální Marmeládoou (díky kluci), dál jsem taky oslavila své narozeniny a Reflex si odehrál svou "první šňůrku" koncertů... :-) (díky)... Červen byl samozřejmě ve stylu učení a "dojíždění" školního roku. Hlavně se v červnu semlel už jedenáctý ročník tradiční Broumovské kytary... Skvělý zážitek. :-) S červencem souvisí odpočinek, ale také velké množství "reflexních zkoušek"... Se srpnem se ztotožňuje křinický Bigboš (náš první větší koncert), dovolená s rodinkou a hlavně OAMF Trutnov, což byl pro mě opravdu velký zážitek... :-) Měsíci září přisuzuji zmatek a spoustu učení... Jinak bych snad tento měsích mohla zamknout do šuplete.. :-) S říjnem se pojí mini festiválek tady u nás v kině, jubilejní desátý Šrumec a hlavně koncert I am X v Praze :'-(... Do listopadu zahrnuji oslavu několika svátku a Andrejčiných narozenin (všechno v jeden den - táke ještě jednou... nepředstavujte si to)... :-) Prosinec... Nejhezčí měsíc v roce začal křestem další Jardovy knížky, tentokrát s názvem "Na pohřbu se říká pravda", kde jsem měla opět tu čest - zazpívat si :-), tradiční velkolepé přípravy na Vánoce, náš další koncert na Dlouhé noci Za Vodou, samotné Vánoce a samozřejmě Silvestrovská noc, ale o té až dýl, teďka se půjdu asi ještě trošku vyspat. :-)

Doufám, že tenhle rok bude ještě úspěšnější a lepší, než ten uplynulý, i přesto, že ten předchozí můžu zhodnotit jako celkem vydařený... :-) Jinak... Ještě se asi dneska přihlásím s reportem ze Silvestra, takže se zatím mějte krásně a užívejte sváteční den. :-)

Miluju sníh, miluju to nesnesitelné přejídání se cukrovím, miluju všechny ty ohrané a notoricky známé pohádky, miluju vůni vánočního stromku, miluju kosti kapra v krku... MILUJU VÁNOCE a nedovedu si bez nich život představit!!! :-)

Přeju krásnou druhou polovinu svátečních dnů, na Silvestra to moc nepřežeňte a do té osmičky jen to nejlepší. :-) Jo... Posílám sestřih ze své každoroční a neohratelné vánoční závislosti. :-)

Mějte se krásně, zapomeňte na starosti a užívejte tu bezkonkurenční prosincovou pohodu. :-)

Rozdýchávám to... Právě jsem se zamilovala do svého nového objevu - do mého osobního záchvěvu, který se mě už báječné čtyři dny nechce pustit... Čtyři dny a mě se do uší valí teprve čtvrtá písnička... Víte proč? Protože mi to prostě nedá a musím si je neustále pouštět dokola... (-: Zkuste to... Objevíme si je spolu... (-:

Trochu jsem kecala, když jsem řekla, že jsou ty písničky teprve čtyři, takže teď ještě pár bonusů...

Tak tohle je prostě banda bláznů. která mě neuvěřitelně baví, jsou fakt fantastičtí... Skvělé frázování, nápaditost klipu, výborná muzika no a samozřejmě krásný zpěvák. ?-) Objevte si je, ale nezblbněte z nich - myslete na to, že to fakt jde. (-? Tak jo... Co dodat? Komentář už asi nebude třeba... Takže... "SOUHLASÍM Jedem"... (-:

...otvírám knihu a čtu...

Ne, to o čem chci teď opravdu psát není čtení i když s mým článkem bude úzce souviset. (-: 6.prosince 2007 se v našem broumovském divadle odehrál už druhý velkolepý křest Špulákovi knihy, spojený s vystoupením našeho "zuškovského" sborečku. Byla to fajn akce a jsem moc ráda, že jsem si mohla zazpívat s tak fajn lidma a že se ta akce povedla. Nějak se mi nechce psát co bylo, co tomu předcházelo a co následovalo, ale jen tak chci tiše poděkovat všem co se na křtění podíleli, všem co nám pomohli s takovými těmi chybami, které se řešili na zkouškách, atd... Největší dík patří Jardovi za skvělou organizaci, za pozvání fajn lidí, za odvedení velkého kusu práce a hlavně za výtečnou knihu, kterou právě rozečítám... Ještě jednou díky...

Mějte se fajn a knížku si určitě přečtěte. (-:

8. prosince je významné datum pro všechny lidi holdující šedesátým létům, míru, splihlým mastným vlasům a batice... Ještě to sem pořád stíhám napsat, takže ve stručnosti... Je to sedmadvacet let zpátky co byl spáchán atentát na Johna Lennona... Uf... Nechci to moc rozmazávat, takže snad jen... "Čest jeho památce"...

Miluju sníh a všechno s ním spojené... (-: Dneska ráno, když jsme se nazkrz prolezlé zimou s Elčus probudily v chatce a koukly z okna, k našemu údivu nás přívítal první letošní sníh, který stojí za zmíňku... Je to krásný paradox, když jdete po náměstí sněhem v keckách... Je krásné, že je 11. listopadu, neděle a je to neděle neobyčejná, neděle svátečnější než ty ostatní. 1. Anu narozeniny (už sedmnácté - včera/dneska jsme to patřičně oslavili), 2. Marťas svátek, 3. První letošní sníh (letos Martin na bílém koni opravdu přijel na správné místo ve správný čas), 4. Mám za sebou hodně náročný týden... Pěkný, až na tu práci co tady na mě kouká z podzavřeného šuplete je to krásný den.

Mějte se krásně a užívejte ZIMU, juchůůů... (-:

Čaou...

Vůbec se mi to sem nechce psát, ale říkám si, že je to taková moje povinnost - neporušovat tradice... No, tradice, prostě už mám vžité, že absolvuju nějakou akci nebo tak něco a prostě sem hodím report, teď to ale sakra flákám... Tákže jo, nebudu to prodlužovat, protože nemám moc chuť se rozepisovat. Minulý týden v sobotu ráno ještě nebylo vůbec jasné co budeme večer dělat... Jestli navštívíme Zděřinu, kde to rozbalí Wohnouti, jestli pojedeme na Šrumec podpořit kamarády z I. M. nebo jestli zůstaneme v Broumově... Nicméně, kolem 15:00 hodiny padlo poslední rozhodnutí, že se pojedeme bavit do Jetřichova na jubilejní 10. Šrumec. Cca 18:00 hodin se dodělaly poslední úpravy našich zjevů, sešly jsme se s holkama, naskákaly do auta a vydaly jsme se do nedalekých jetřichovských končin... Asi v 18:15 jsme byly na místě a se stresem, že propásneme "naše instrumentální hvězdy" se naše maličkosti valily do dveří místí malé sportovní "haly" jako velká voda. Proběhlo rychlé oštítkování a my s radostí, že se kluci teprve zvučí začaly vybírat místa k usazení. Vzhledem k tomu, že jsme byly varované, že tahle akce začne opravdu včas (v 18:00), tak nás docela (ne)překvapilo, že tradiční "marmeládovská" představovačka všechno zahájila až téměř v 19:30... No, nic... Hrálo jim to dobře, co mě se osobně hodně líbilo, tak byla písnička "Jen, jen my dva" - mám ji oravdu ráda a když ji kluci ještě obohatili o skvělý synchronní skok... Nemělo to chybu! (-: Ostatní písničky se myslím taky zdařily, zhodnotila bych to celkově, jako povedený koncert. Tradiční Pomsta v netradičním znění o5 nezklamala, Martin si dokonce vyžádal i echo, aby jeho neobvyklý recitační zpěv měl tu správnou šťávu... Gangsta song z toho večera máte tady: http://youtube.com/watch?v=gKIQ2YT92sY... :-D Trošku nás naštvalo, že z rukou celé kapely nepadl přídavek, ale tak pro tentokrát odpuštěno... Další kapela nestojí za řeč... Ani trochu mě neoslovila. S Kuřetem jsme šly okouknout celé prostory tohoto objektu. (-: Cesta "Qíčepu" nás opravdu pobavila... Potom jsme nečekamě potkali "mladého muže X"... Krásný to pocit a ještě hezčí pozdrav byl vyřčen z jeho úst... :-D *IN LOVE* Ska'n'dal v nás opravdu zanechal stopu svou písničkou "Let's go Ska-party, nestuj tam a pojď taky..." Masakr, tahle část písničky se pro nás stala krásným heslem pro tento večer. :-D Neustálé potkávání a střetávání se pohledy s úžasným mr. X, popisování velikonočního ubrousku, pojídání opravdu nechutné čočkové kaše a důvtipné shledání se s mojí paní učitelkou zeměpisu... Dobrý den! Švihadla, která jsou ve svém stylu hudby opravdu dobří tentokrát nenadchli, možná proto, že byli utlačováni tím malým prostorem... Kolem půl jedné jsme se s Kuřetem rozhodly, že se odebereme z5 do Broumovské kotliny... Masters dodávečka nás dovezla až Za Vodu (díky moc), kde jsme daly dvě malinovky... (-: Následovala nehorázně studená a nepříjemná cesta k Elčusovi. (-: Kolem půl čtvrté jsme lehly do postele a už jsme jenom mlely samá hovna. :-D No, potom někteří spali a někteří vyváděli bůh ví co, viď Anu? :-D (-:

Mějte se... Sejdeme se třeba na 11. Šrumci... Sakra, stejně jsem se nějak rozepsala... Čaou...

Čau...

Jsem tady s novým záchvěvem, se záchvěvem, který, mě ještě dlouho nepustí. I Am X v čele s Chrisem Cornerem... Zvláštní je, že o historii, založení ani působení kapely vůbec nic nevím a vyjímečně mě to ani nezajímá... Chytla se mě jejich/jeho hudba a ne a ne se pustit, jsem obětí emocí, chytlavého rock - popu zamíchaného do obalu jakési taneční hudby, obětí plačících klavírních doprovodů a křičících kytarových sol. Koukám kolem sebe a poslouchám němá slova v písničce This Will Make You Love, nevím proč, ale přichází mi na mysl slovo "nevyřčeně"... Rychle to má hlava přebírá a pusa pohotově tohle slovo chrlí do éteru... "Nevyřčeně" už není nevyřčeno, "nevyřčeně" už je vyřčeno... Zaposlouchávám se do písničky President a stále mnou létají myšlenky ohledně slova "nevyřčeně", zjišťuji, že je tohle slovo hrozně složité, ale přitom není až tak neobvyklé. Určitě má svoje poselství, stejně jako všechno ostatní, obyčejné, "nevyřčené" kolem nás... Najednou mi přijde všechno líto... Sakra, ale proč? Moje fiktivní nůžky z ničehonic konají svůj úděl, ničí, trhají a stříhají myšlenky visící na obyčejných věcech... Se zlostí se vracím do plnopoložení hudby mistra Cornera... Usazuji se v táhlých zpěvových tonech... Zavírám oči a nechávám se unášet... Pouštím klip Missile a rozplívám se nad krásou té nespoutané naivity... (-: Napadá mě jen sousloví "lovestory"... Vytahuju pomyslené, zaprášené inline a vydávám se na cestu do minulosti a dávna... Kolem těch nudných zamilovaní se jenom mihnu, ale pozastavuji se na svých platonických láskách... Jéééžiš, těch bylo, je a ještě bude... Zjišťuji svou krájně patrnou závislost, že bych se bez platonických lásek nikdy nemohla obejít... Vytahuji imaginární tužku, škrtám zbytečnosti a kroužkuji minulost nasátou platonikou a naivitou. (-:

Miluju, maluju, škrtám, poslouchám a propadám se do hlubin neznáma I Am X a Chrise Cornera. Taky si je objevte třeba s "Missile": http://www.youtube.com/watch?v=fu_7kcGDQpE... Čau...